Z historie knihovny

Městská knihovna v Hodoníně byla zřízena na základě zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. Nejstarší plány na vytvoření veřejné knihovny ve městě pocházejí z května 1919. Ovšem k oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo až 1. července 1921. V té době byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. Prvním knihovníkem byl ustanoven profesor zdejší reálky Petr Princ. Knihovna byla financována z rozpočtu města a dobrovolných darů. Spolek „Podlužan“ věnoval nové knihovně svoji celou knihovnu. Celkem měla veřejná knihovna k dispozici 690 svazků knih a půjčovní doba pro čtenáře byla stanovena na neděli od 9 – 11 hod. O rok později knihovnu navštěvovalo 143 čtenářů, pro které bylo připraveno 1 126 svazků knih. Půjčovní doba byla rozšířena na 2x týdně a jako knihovník zde pracoval Vojtěch Rozner. Od roku 1923 byla součástí knihovny i čítárna, která sídlila ve stejné budově jako půjčovna. Čítárna byla otevřena každý den i ve svátek a odebírala kolem 100 novin a časopisů mezi nimi také německý tisk. Od roku 1926 a do roku 1986 knihovna a čítárna sídlily v přízemních místnostech bývalé staré radnice na Masarykově náměstí č. 24. Ve stejném roce do knihovny nastoupil profesionální knihovník Jaroslav Frey, který povznesl celkovou úroveň knihovny. Pro půjčovnu zpracoval 2 seznamy knih (jmenný a věcný), podle kterých si čtenáři vybírali knihy. V roce 1927 bylo založeno oddělení pro mládež. Pro mládež Frey pořádal v knihovně nejrůznější odpolední kroužky, kde se diskutovalo o literatuře, vytvářely se literární místopisy aj. Pro širokou veřejnost se v knihovně konaly literární večery. V letech 1927 – 1930 knihovna vydávala vlastní časopis Knihovna, jehož úkolem byla propagace literatury.

Knihy z hodonínské knihovny byly označeny ex-libris, na které byl zachycen pohled z otevřeného okna knihovny, na kterém leží otevřená kniha a je vidět na budovu hodonínské radnice. Autorem tohoto ex-libris je profesor Rudolf Livora ze zdejší reálky.

Hospodářská krize 30. let se projevila také v knihovně. Knihovna dostala méně finančních prostředků na knihy, proto se snažila si přivydělávat sama. Do čítárny zavedla poplatek 1 Kč za vstup a roční poplatek 20 Kč do půjčovny. Pořádala taneční zábavy a pronajímala místnost čítárny šachovému klubu. Po obsazení ČSR v roce 1939 zabralo oddělení generálního štábu pro své účely vybavení čítárny a z knihovny bylo vyřazeno 2 580 svazků knih, které se později staly součástí německé knihovny.

Po druhé světové válce prochází knihovnictví změnami. V roce 1959 byl vydán druhý knihovnický zákon, zákon o jednotné soustavě knihoven. Po válce okresní knihovna zlepšuje služby pro uživatele a rozvíjí spolupráci s nemocnicí, dětským domovem, průmyslovými podniky ve městě. V roce 1956 získala knihovna větší prostory (celou budovu bývalé radnice), které odpovídaly potřebám okresní knihovny v té době. V roce 1965 obdržela Okresní knihovna v Hodoníně jako první na okrese titul Vzorná lidová knihovna v soutěži „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“. Knihovna na sebe upoutala pozornost díky originálnímu řešení regálů do tvaru otevřené knihy v oddělení pro dospělé. V 70. letech kromě hlavní budovy fungovaly ve městě dvě pobočky: na Brandlově ulici a v Bažantnici. Okresní knihovna plnila funkci střediskové knihovny pro obce Rohatec, Prušánky, Dolní Bojanovice, Mikulčice, Nový Poddvorov, Starý Poddvorov a Josefov. V roce 1970 bylo založeno v hodonínské knihovně metodické oddělení pro celý okres Hodonín. V roce 1980 byl zaveden centrální nákup knih, zpracování a distribuce pro 15 profesionálních knihoven a jejich 12 poboček a 57 neprofesionálních knihoven.

Největší událostí pro okresní knihovnu bylo přestěhování se do nové budovy na Národní třídě 36, kde sídlí dodnes. Slavnostní otevření proběhlo 17. března 1986. Přestěhováním do nové budovy získala knihovna větší prostory pro volný výběr, prostory pro studovnu s čítárnou a pro výstavní sál. 1. srpna 1995 byl zahájen provoz automatizovaného knihovního systému LANius v dětském oddělení a 9. července 1998 v oddělení pro dospělé. Poté byly do knihovny nainstalovány počítače s připojením na internet pro veřejnost.

V roce 2002, po rekonstrukci knihovny, byly otevřeny nové výstavní prostory v Galerii Vednevnoci. Od 1. ledna 2003 se novým zřizovatelem knihovny stává město Hodonín a knihovna se přejmenovává na Městskou knihovnu Hodonín. Zároveň je knihovna pověřena výkonem regionálních funkcí. 1. října 2007 knihovna přechází na nový automatizovaný knihovní systém Clavius. V roce 2010 se knihovna stala plně bezbariérovou, byla dokončena instalace klimatizace a čtenářům byl představen nový on-line katalog Carmen.


Historie knihovny v datech

1.7.1921založena Městská knihovna v Hodoníně na základě knihovnického zákona č. 430 z roku 1919. Sídlem knihovny byly dvě místnosti v chlapecké škole.
1922schválen knihovní řád
1923knihovna sídlí na dnešním Masarykové náměstí č. 27
1939vyřazeny německé knihy, předány Němcům a ti si zřizují vlastní knihovnu
1946expedice Ladova plakátu "Braňte knihu" na knihovny okresu
1961připojení okresů Kyjov a Veselí n. Moravou k Hodonínu
1970zřízení metodického oddělení Okresní knihovny
1979zavedení střediskového systému
1980zavedení centrálního nákupu, zpracování a distribuce knih na knihovny okresu
17.3.1986otevřena nová budova Okresní knihovny Hodonín na Národní třídě 36
1.8.1995zahájen automatizovaný výpůjční protokol LANius v dětském oddělení
9.7.1998zahájen automatizovaný výpůjční protokol LANius v oddělení pro dospělé
6.9.2002ukončena rekonstrukce Okresní knihovny
7.10.2002zahájen provoz nových služeb: veřejný internet, informační centrum pro EU, čítárna, fotogalerie
1.1.2003novým zřizovatelem knihovny se stalo Město Hodonín, knihovna změnila název na Městská knihovna Hodonín
1.1.2003Městská knihovna pověřena výkonem regionálních funkcí
1.10.2007přechod na nový automatizovaný knihovní systém Clavius

Výstavní činnost

Výstavní činnost knihovny, která začala v roce 1986, je zaměřena především na ilustrační tvorbu, jak pro děti, tak i dospělé.


Vystavovali u nás:
Jiří Krásl, Olga Čechová, Jana Sigmundová, Jiří Kalousek, Olga Pavalová, Lumír Ševčík, Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín, Irena Velková, Dagmar Berková, Jaroslav Blažek, Zdeňka Krejčová, Jan Kudláček, Boris Jirků, Karel Franta, Miroslav Cipár, Adolf Born, Kornélie Němečková, Jolanta Lysková, Gabriel Filcík, Luděk Maňásek, Zdeněk Netopil, Josef Kremláček, Martin Kellenberger, Jiří Fixl, Josef Paleček, Radek Pilař, Vladimír Komárek, Pavel Dvorský, Vladimír Gottvald, Lubomír Anlauf, Alois Sikora. (Další viz. "Kronika akcí a výstav".)


Ve spolupráci Památníkem národního písemnictví v Praze, především s jeho pracovištěm v Chrudimi - Kabinetem ex libris byly uspořádány tyto výstavy: