Františka Janečková – „Ne-moc“

Datum konání

15. 05. 2018  17:30-20:00

Místo konání

přednáškový sál

Popis

Jsem terapeutka a již 20 let studuji příčiny vzniku nemocí neboli biologické kódy nemocí. Žila jsem 35 let ve Francii, kde jsme s kolegy tomuto zkoumání říkali "décodage biologique des maladies": Volně přeloženo: biologické odkódování nemocí.
Každá patologie/ne-moc/nemohoucnost ukazuje na místečko, kde se nemůže projevit naše duše.
Například fyzická "zácpa": když se nemůžeme vykakat, tak nám to říká, že nemůžeme pustit něco, na čem jsme ulpěli, čeho se držíme. Jde o nějakou myšlenku, která může souviset s rodinnou nebo nějakým svinstvem, kterého se nemůžeme zbavit. Stolice je materiál, který už tělo nepotřebuje a je potřeba jí vypudit, my jí však držíme v sobě ve formě toxické myšlenky a nepouštíme ji. (Klíčova slova: pustit, vypudit, svinstvo, opustit, odpustit, odpuštění; lidově řečeno: "na něco se vysrat")
Jiný příklad na úrovni emocionální: "nerozhodnost" vypovídá o tom, že rozhodnout se pro jednu eventualitu je nebezpečné, mohly bychom udělat chybu a kvůli té chybě trpět. Klíčová slova: váhavost, nerozhodnost, strach z následků mého rozhodnutí, nejistota, neangažovanost.
Popíši vám jednu osobní zkušenost s ekzémem. Ve 34 letech jsem měla ekzém na prstech obou rukou. Velmi mě to omezovalo, protože v té době jsem se živila modelováním dětských figurek, ze slaného těsta. Sůl mě pálila v rankách a puklinách na prstech. Lékaři mně nabídli léčbu kortikoidy, která nepomáhala. Chtěla jsem se opravdu vyléčit a tak jsem pilně studovala vše o kódování nemocí.
Vypozorovala jsem, že v mém životě byly krátké, několikadenní pauzy, kdy jsem ekzém neměla. Například když jsem byla na čtrnáctidenním výletě v Polsku, kde jsem se cítila chráněná a v bezpečí. (Kůže na našem těle symbolizuje ochranu a bezpečí.) Po návratu z Polska se mi ekzém vrátil ještě intenzivněji a já jsem zjistila, že jsem ztratila ten krásný pocit bezpečí a že se teď velmi bojím vzít / uchopit svůj život do vlastních rukou. Ekzém jsem měla na prstech obou rukou a prsty symbolizují "uchopení". Byla jsem v té době v rozvodovém řízení, plná strachu o sebe, o děti, o to co bude!
Pochopila jsem, že jedině když se budu cítit chráněná a v bezpečí a toto bezpečí nebude záviset na nějakých vnějších okolnostech, ale že ho budu cítit uvnitř, jako vlastní kvalitu bytí, tehdy budu vyléčená z ekzému.
Věděla jsem, že pocit bezpečí si musím natrénovat tak, jak jsem se cítila v Polsku. Pocit bezpečí jsem opakovaně vyvolávala, až se stal mou přirozeností a ekzém mizel. Když se můj pocit bezpečí ustálil, dokázala jsem dokonce i předvídat, kdy budu mít rašení ekzémových pupínků neboť, jsem věděla, že jsem sklouzla do emoce strachu, kterou jsem vzápětí zkorigovala. Zjistila jsem, že několika vteřinová vibrace strachu, způsobí do dvou hodin erupci ekzému.
Dnes Děkuji ekzému, velkému učiteli za to, že mě naučil jak se cítit v bezpečí a chráněná. Byla to pro mě velká škola. Naučila jsem se vnímat velmi jemné vibrace bezpečí a strachu. Z profesionálního hlediska poznám jemný strach mého klienta v dané situaci a vím jak mu pomoci.
Přeji všem lidem, aby svou „ne-moc“ využili k sebepoznání a dosáhli tak pevného zdraví!
Maluji obrazy, které vyzařují ochranu a bezpečí a zvyšují divákovu vibraci.
Františka JANEČKOVÁ www.frantiskajaneckova.com